Díky dosavadním zkušenostem dokážeme zlepšit vzdělávání v kraji a lépe jej propojit s praxí, říká profesor Sedlařík

Zvýšit kvalitu vzdělávání ve Zlínském kraji, více jej provázat s praxí, a připravit se tak na náročnou a zřejmě i turbulentní budoucnost. To je jednou z hlavních priorit Nezávislého HLASU pro Zlínský kraj. Pro zmíněnou oblast má ve svých řadách mnoho kompetentních odborníků. O konkrétních obrysech, co je třeba zlepšit v rámci vzdělávání ve Zlínském kraji, jsme si povídali s prof. Vladimírem Sedlaříkem, emeritním rektorem Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, který je dvojkou na kandidátce Nezávislého HLASU pro Zlínský kraj.

Jak konkrétně chcete přistoupit k modernizaci středních a odborných škol v kraji, aby lépe odpovídaly potřebám trhu práce?

Významným aspektem je oblast modernizace infrastruktury škol ve Zlínském kraji. V té budeme pokračovat a dále ji rozvíjet. Důležitá je však podpora personálu a nastavení způsobu výuky, která by rozhodně neměla být oddělena od reálného života ve smyslu potřeb nejen aktuálních, ale i budoucích. Ty se odvíjejí od strategických vizí našeho kraje, České republiky, Evropy a zbytku světa. Začíná to u tzv. školských vzdělávacích programů, které bude třeba podrobit revizi, a pokud bude zapotřebí - a po vzájemné shodě s vedením jednotlivých škol - také modifikaci. Do procesu by měli být zapojeni i zástupci praxe.

Můžete přiblížit, jakým způsobem plánujete zavést systém kariérového poradenství na školách? Jaké konkrétní výstupy by měl systém přinést?

Konkrétním výstupem bude osobnostní profil žáka, který může pomoci rodičům např. při volbě střední školy, ale i volnočasových aktivit, které chceme rovněž více podporovat. Rozhodně ale nehodláme určovat, kdo má kde studovat. Nástroj má být informativní, indikativní a podpůrný. Rozhodnutí je na svobodné volbě každého občana. Větší pozornost hodláme věnovat i kariérovým poradcům, oblast více zprofesionalizovat, finančně podpořit a využit know-how, které úspěšně funguje mimo jiné i v dalších krajích. Začít se musí na základních školách, ale zároveň úsilí nesmí skončit výběrem střední školy. Mělo by jít o kontinuální proces, který naváže na terciální či celoživotní vzdělávání.

Jak plánujete podpořit provázanost mezi základními, středními a vysokými školami ve Zlínském kraji? Které prvky považujete za klíčové?

Jedná se o rozsáhlý proces, který musí být důkladně naplánován a vykomunikován se všemi zapojenými stranami, tedy s žáky a studenty, rodiči, školami a praxí. Bude zapotřebí zapojení odborníků z dané oblasti i příslušných ministerstev. Budeme navazovat na výsledky pilotního ověřování, které bylo provedeno v uplynulém období, a budeme se inspirovat příklady dobré praxe v jiných krajích či v zahraničí, se kterými jsem se během své dosavadní kariéry setkal. Tím naznačuji, že nehodláme zatěžovat rozpočet kraje zbytečnými zahraničními cestami.

Jak vidíte roli Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně v dalším rozvoji kraje? Které projekty by mohly přispět k rozvoji regionu?

Existence veřejné vysoké školy v našem kraji je základním pilířem pro jeho rozvoj. Univerzita Tomáše Bati (UTB) musí plnit roli vzdělávací, ale zároveň nesmíme opomenout ani roli klíčového hráče na poli výzkumu a přenosu výsledků bádání do praxe. Význam pro region je bezesporu ve studijních programech zaměřených na vzdělávání nelékařského zdravotnického personálu a učitelů. To se bezprostředně dotýká každého z nás. Další odbornosti vyučované na UTB jsou důležité pro praxi, což musí mít návaznost na aktuální i budoucí potřeby společnosti v regionálním i globálním měřítku. Udržení a rozvoj relevance a kvality studijních programů bude jedním z významných témat spolupráce mezi Zlínským krajem a univerzitou.

Chcete se soustředit pouze na Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně, nebo tvoří pouze jednu část bohatější mozaiky v rámci terciálního vzdělávání?

Univerzita Tomáše Bati neposkytuje vzdělání ve všech odbornostech, které kraj potřebuje. Mám na mysli zejména lékařské obory a dále například elektrotechniku či konstrukce staveb, architekturu a další. Nemůžeme a nechceme se uzavřít v rámci hranic našeho kraje. Musíme spolupracovat s ostatními institucemi v ČR i ve světě. Jedině tak budeme schopni vytvořit kvalitní zázemí pro rozvoj a fungování Zlínského kraje.

Často opomíjeným tématem je celoživotní vzdělávání, které především díky turbulencím v ekonomice i na trhu práce hraje čím dál tím důležitější roli. Jaké máte plány v této oblasti?

Celoživotní vzdělávání je obrovská příležitost, která umožní v poměrně krátkém čase reagovat na rychle se měnící potřeby trhu práce. Zjednodušeně řečeno, jedná se o vzdělávání dospělých, kteří již ukončili své formální vzdělávání. Pomocí nástroje celoživotního vzdělávání si pak budou moci občané rozšířit nebo dokonce změnit kvalifikaci tak, aby odpovídala potřebám zaměstnavatele, který např. v důsledku modernizace technologie bude požadovat nové znalosti po zaměstnancích. Je třeba zdůraznit, že se jedná o program podporovaný také v rámci Evropského rámce kvalifikací. To znamená, že lze na podobné aktivity získat podporu z dotačních zdrojů. Chceme podporovat prostředí pro rozvoj celoživotního vzdělávání prostřednictvím vytvoření institucionálního zázemí i dotační podpory při zapojení vzdělávacích organizací zejména z našeho kraje.

V čem spatřujete největší výzvy při zvyšování kvality vzdělávání v kraji? Jakým způsobem chcete motivovat vedení škol k inovacím?

Rozhodně se musí jednat o motivaci pozitivní, která bude založena na konstruktivní diskuzi, jasných datech, příkladech dobré praxe, a to vše s podporou finančních nástrojů.

Jakým způsobem chcete zapojit zástupce průmyslu a dalších zaměstnavatelů do tvorby vzdělávacích programů?

Využijeme platformy, které již v kraji existují, a případně je rozšíříme. Jsem rád, že v našem kraji existují zaměstnavatelé, kterým záleží na jeho rozvoji a uvažují ve středně až dlouhodobém horizontu. Je tedy na co navazovat. Na druhou stranu chceme výrazně akcelerovat to, aby hlas jak významných zaměstnavatelů, tak třeba i menších firem a podnikatelů byl na kraji podstatně více slyšet. Nestačí se jen dívat do vzdálené budoucnosti, ale je třeba pomoci lokálnímu průmyslu čelit aktuálním výzvám teď a tady.

Můžete popsat, jakým způsobem plánujete využít dostupné dotační programy z národních a evropských fondů pro zlepšení školství?

Každý z dotačních titulů je vázán na podporu určité aktivity. Některý například podporuje obnovu či budování vzdělávací infrastruktury, jiný je zaměřen na zvyšování kompetencí zaměstnanců ve školství. Jejich účel je tedy přesně dán. Jde o to využít dotačních pobídek ze zdrojů EU či národního rozpočtu v maximální možné míře pro podporu našeho školství. Je tu však jedno velké ale. Každý dotační program s sebou nese významné administrativní zatížení pro příjemce dotace. S tímto musí být kraj našim školám nápomocen. Zdůrazňuji, že chceme podporovat pouze smysluplné dotace, které vyhodnotíme jako přínosné, a nehnat se za dotacemi za každou cenu. Zkrátka, chovat se s péčí řádného hospodáře.

Jakým způsobem chcete řešit problém nízkého zájmu o technické vzdělávání ve Zlínském kraji? Přeci jen je náš kraj hodně průmyslově a strojírensky orientovaný. Jaké kroky by měly být podniknuty pro zvýšení atraktivity těchto oborů?

Otázka za milion dolarů! Zvýšení zájmu o vzdělávání v technických oborech je palčivým tématem v celé Evropě. Co s tím? Využijeme již zmiňovaného nástroje komplexního karierového poradenství. Od identifikace talentů přes práci s nimi až po vytváření prostředí pro kvalitní život. Souvisí to s klíčovými investicemi do rozvoje kraje, vytváření pracovních pozic, zvyšování přidané hodnoty výrobků a služeb a mnoho dalšího. Máme znalosti, energii a odhodlání se do tohoto náročného úkolu pustit naplno a přispět k tomu, aby se v našem kraji žilo lépe. A především jsme připraveni si to odpracovat.